Rýma
Psychické pozadí rýmy lze snadno poznat už tím, že si člověk všímá vnějších příznaků. Nemocný má něčeho „plný nos“.
Rýma se vyskytuje vždycky v situaci, kdy je člověk přetížený a hledá důvod, aby se mohl stáhnout zpátky, protože momentálně není přiraven postavit se požadavkům, které jsou na něj kladené. Lze pochopit proto, že se v také situaci dotyčný stahuje do ústraní. Bolí ho hlava, teče mu z nosu, slzí mu oči a celé tělo reaguje podrážděně. Tyto symptomy jsou na úrovni těla nadevše jasnými známkami naší přecitlivělosti. Kdyby se k nám chěl přesto někdo přiblížit, držíme ho dál od sebe kýchám, nebo „na něj kašleme“.
Naopak při přehnané snaze o navázání kontaktu chce nachlazení přemět nemocného, aby si udržel větší odstup a mohl se tak znovu vzpamatovat. Také zduření mandlí ukazuje, že nemůžeme a nemáme všechno polykat, ale žít více ve skutečnosti našeho pravého Já a nepřecpávat se už povrchnosti. V každém případě rýma vždy něco rozproudí, dochází k vnitřní očistě a „špína“ opouští tělo i duši zvýšenou měrou do té doby, než budume mít zase jednou „plný nos“.
Nachlazení
Nachlazení se skládá z několi symbolických symptomů:
– nemocný má plný nos – viz. rýma
– nemocného bolí hlava – mnoho věcí, které se na nachlazeného valí, ho nutí k tomu, aby si lámal hlavu, tekže nemůže nic přijmout
– je ochraptělý, nemůže mluvit – komunikace s ostatními je narušena. Buď se s okolím nechce vypořádat nemocný, což zánět v kruku teď i znemožňuje, nebo je bolest v krku známkou toho, že by se spíš než s vnějšími věcmi měl vypořádat se svým nitrem. Zánět v krku nachlazenému umožňuje, aby na svého protivníka symbolicky „kašlal“.
– mandle jsou oteklé – nemocný má potíže při polykání, nemůže nebo nechce něco spolknout, nece to akceptovat.
Co je třeba dělat
Nemocný se musí opět začít zabývat sám sebou, chytit se za nos. Musí zjisti, proč se nemůže rozhřát. Měl by se zamyslet nad tím, co dosud nevyřčeného chce vlastně vyjádřit a „pustit ven“. Měl by dát najevo, co má opravdu na mysli, zvážit, do jaké míry přijal to cizí a nevěřil své intuici. Další otázka by měla znít: Kde jsem se omezil, kde jsem obelhával sám sebe?
Krk je zdrsnělý a bolavý, protože nemocý už nechce to cizí dále polykat. Kdo miluje sám sebe a naslouchá hlasu srdce, toho už nemůže nic cizího a špatného dostihnout.
Zdroj:K.Tepperwein Sebeléčba
