Denně 1-3 g, rozděleného do několika dávek. Toto množství se však nemůže získat ze samotné stravy, takže ho potřebujeme doplnit. Vysoké dávky tohoto vitamínu neškodí, neboť hospodaření s ním je homeostaticky regulováno a přebytek prostřednictvím ledvin odchází z organismu.
Při zvýšené námaze se potřeba vitaminu C značně zvyšuje, právě tak jako při vodnatelnosti, horečnatém onemocnění, zvýšené činnosti štítné žlázy, cukrovce, rakovině, kouření a po operacích.
Vzhledem k tomu, že vitamin C působí povzbudivě, mohou jeho vyšší dávky oddalovat ospalost. S jeho pomocí se železo, které je uloženo ve slezině a střevních stěnách, znovu vrací do krve, takže je k dispozici pro dopravu kyslíku. Coby vitamin-C-ester je pH neutrální, účinný a šetrný k žaludku.
Nejvýznamnějším zdrojem přirozeného vitaminu C u nás je šípek s asi 1 200 mg. Veškeré ovoce obsahuje také bioflavonoidy – v různém složení a koncentraci – které výrazně posilují biologickou aktivitu vitaminu C. Doporučuje se tudíž brát společně s čerstvým ovocem.
Denně bychom měli doplňovat tento vitamin uměle. Mezi přírodním a synteticky vyrobeným vitamínem C není rozdíl. I naše tělo by si ho vyrobilo synteticky – kdyby ještě mělo tu schopnost.
Jde o absolutně stejné molekuly. Rozdíly se vyskytují jen v doprovodných látkách, hlavně bioflavonoidech, které tak jako tak přijímáme do těla v ovoci. Rovněž využití vitaminu C v těle je naprosto shodné, ať je přírodní nebo syntetický. Není tedy důvod vyhýbat se syntetickému vitaminu C a připravovat se tak o jeho skutečně významný vliv na zlepšení našeho zdravotního stavu.
Mnohem významnějším problémem je, že skladováním a přípravou dochází ke ztrátě velké části přírodního vitaminu C, takže ovoce a zelenina by měly přicházet na stůl pokud možno čerstvé.
Výjimku tvoří červená řepa, kde obsah vitaminu C několikaměsíčním skladováním až zdvojnásobí. Doporučuje se tedy přijímat vitamin C v podobě šetřící žaludek, jako je kalciumaskorbat nebo vitamin-C-ester.
Obsah vitaminu C v ovoci a zelenině v mg na 100g váhy:
rybíz černý 150-300
kiwi 80-100
papája 70-80
jahody 60-70
citron 40-60
mango 40-50
petržel 100-300
paprika 150-200
křen 100-130
kapusta 100-125
brokolice 100-120
kapusta kadeřavá 100-120
kapusta růžičková 100-110
květák 70-80
kedluben 60-70
řeřicha 60-70
špenát 50-60
Každý člověk má předpoklady dožít se v plném zdraví a vitalitě až 130 let, pokud si zajistí optimální podmínky. K nejnebezpečnějším civilizačním chorobám patří překyselení organismu, neboť zdraví závisí na rovnováze kyselin a zásad v našem těle.
U přírodní medicíny je harmonizace této rovnováhy nejdůležitějším základem každé léčebné metody, bez níž nemá žádná terapie naději na úspěch. Naše nepřirozené zvyklosti vedou k tomu, že podíl zásad je prakticky stále nízký a organismus tudíž u většiny lidí překyselený.
Zdroj: K.Tepperwein Pryč s kyselostí
