Železo – je jeden ze zcela nezbytných prvků. V lidském organismu je železa 3 až 5 gramů.Denní úbytky činí močí 0,02 až 0,8 mg denně, u žen v době menstruace 25 až 80 mg denně. Dále bývají větší ztráty po krvácení, po operacích apod.
Až 57 % všeho železa je v hemoglobinu, 7 % ve svalech, 16 % je svázáno s metaloenzymy tkáně a 20 % je zásoba v játrech, slezině, kostní dřeni a v ledvinách. Nejde tedy jen o hemoglobin, ale i o tkáň, a to hlavně mozkovou. Ovšem pro regeneraci krve – tvorbu hemoglobinu nestačí pouze železo a vitamín C. ale je třeba ještě měď, kobalt, vitamíny skupiny B – B2,B6,B12 a kyselina listová.
Je potřeba vědět, že železo se vždy vstřebává jen zčásti, zhruba z 10 %, a že se nevstřebává ze všeho stejně. Přisvojování je obecně podmíněno dostatkem vitamínu C / nejlépe 500mg / a mědi.
Kdy je v těle málo železa?
Podle příslušných zdrojů je v těle 25 až 35 triliónů červených krvinek a každou sekundu se jich 7 až 10 miliónů rozpadá. Jejich nejdůležitější úloha je při embryonálním vývoji mozku – nesprávná funkce má za následek opožděný psychický vývoj.
Další úloha je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje takto: bledá a nezdravá pokožka, bolesti hlavy. krátký a rychlý dech, gastritické potíže / zácpy, meteorismus, nadýmání /, mdlobné stavy, trofické změny pokožky, vlasů, vypadávání vlasů, dělení se nehtů / suché, lámavé, lžicovité / a bolavé ústní koutky,dřevěnění a mravenčení nohou.
Těžké anemie mohou mít ještě jiný důvod, např. vnitřní krvácení, třeba z ledvin.
V podstatě jsou příčiny anemie následující:
1. Malá fyzická aktivita – málo jídla.
2. Násilné životní změny – změny stravování, nesprávné diety.
3. ,, Čištěná “ potrava / cukr, sůl, bílé pečivo, loupaná rýže atd. / .
Obecně tedy – špatná výživa u dětí např. nadbytek mléka a málo jiných pokrmů. Mléko nejen že neobsahuje železo, ale navíc je doslova nepřítel železa. Při bohaté mléčné stravě je nedostatek železa absolutní.
Vznik antitělísek pro obranyschopnost těla je do značné míry brzděn nadbytkem vápníku, cukru a sladkosti v potravě, ale nejvíce brzdí tento vznik nedostatek železa. Není radno spoléhat na to, že ,, železo je v normě „, spíše předpokládat, že ho je nedostatek. Obecně máme totiž v potravě asi jednu třetinu celodenní dávky železa.
Zdroje železa nejsou nijak bohaté.
Bohatými zdroji železa jsou: droždí, melasa, játra, žloutky, ovesné vločky,. Zelenina je na železo středně bohatá, ale železo se z ní dobře aktivuje. Stejně tak je to u celého obilného zrna, masa, ryb, vnitřností a ořechů, až na lepší aktivaci. Zeleniny ve spojení s lihovým octem však veškeré železo ztrácejí. Jediné dvě potraviny mají aktivaci železa takřka stoprocentní, a to je melasa a hnědý cukr / nerafinovaný /.
Hodně železa má také šťáva ze švestek, sušené meruňky, semena dýni a slunečnic, rozinky a také pšeničné klíčky a otruby.
Pokud se konzumují produkty rostlinné i zvířecí, vzrůstá přisvojitelnost asi 3x.Čili např.: černý chléb s vejci, masem a k tomu hodně zeleniny.
Potraviny s velkým obsahem vitamínu C a mědi podstatně zvyšují aktivaci železa / čekanka, cibule, šípkové víno atd./.
Stručně řečeno – železo uzdravuje pokožku, zajišťuje svěží vzhled, chrání před únavou a čistí krev, současně se tvoří hemoglobin.
Z toho tedy plyne, že
– je třeba jíst přírodní stravu / bez tepelné úpravy /,
– jíst stravu obsahující organické železo,
– je nutné pamatovat na vitamín C,
– je nutné pamatovat na potravu s mědí
Zdroj:J.Janča
