Metody sebeléčby

6. 4. 2020

Bc. Bronislava Kubějová

Ukazuji lidem směr na jejich životní cestě k většímu prožívání radosti a spokojenosti. Pomáhám jim najít cestu z jejich problémů, učím je, jak si mohou sami pomoci s vesmírnou podporou. Můj příběh si přečtěte zde >>

Jedním z důležitých kroků ke skutečnému uzdravení je správná diagnóza. Nejde přitom o potlačení informace o nemoci, ale o poznání opravdových souvislostí. Co nám tou nemocí chce tělo říci, naznačit?

Co je vlastně nemoc – tělesný příznak nějakého duchovně-duševního chybného přístupu nebo chybného chování. Není možné, abyste se vyléčili, aniž by se rozpoznala a změnila příčina nemoci a došlo ke změně.

Klasická medicína se však zajímá především o příznaky. Jen asi polovinu zjištěných symptomů zařadí ke správnému chorobopisu, a i tak se zabývá pouze projevy onemocnění, ne samotnou nemocí. Jedním z nejdůležitějších příčin tělesného onemocnění jsou zablokované emoce. Energie potlačovaných pocitů zůstává v našem těle jako určitá blokáda a způsobuje řadu duševních a tělesných potíží. Až z toho nakonec onemocníme. A stáváme se otupělí a bezcitní.

Teprve když se člověk zbaví zablokovaných emocí z minulosti, může čerpat víc životní energie a síly pro současnost. Je třeba učit se zůstat ve spojení s pocity, jakmile se jednou začnou drát do vědomí. Jen tímto způsobem v nás mohou žít bez překážky a naše energetické kanály se tak udrží volné a otevřené.

Metody sebeléčby:

 

– uzdravení za pomoci léků lze doplnit např. barvami, křišťály, vůněmi, esencemi, léčivými bylinami, prací s čakrami, pozitivními myšlenkami, afirmacemi, vizualizací

– léčba energií – spojení s vesmírnou energií, kterou můžete nechat protékat léčivou energii svýma rukama i tělem, aniž byste přitom museli použít nějaký pomocný přístroj.

– léčení s obrazotvorností – kdo se chce uzdravit, nesmí myslet na nemoc a ztotožňovat se s ní. Nedostatek i svůj zdravotní stav zhoršíme myšlenkou, s níž se neustále točíme kolem nemoci (uvolnit se, procítit, myslet pozitivně …)

– uzdravení vírou – rozpomenutí se na vlastní dokonalou božskou přirozenost. Představíme si zdraví na místě, kde se momentálně usadila nemoc, a postiženou část těla „vidíme“ svým vnitřním zrakem už jako uzdravenou. Tento interní obraz poslouží tělu jako „stavební plán“, podle kterého potom upravuje skutečnost. Někdy se může stát, že tímto způsobem dojde k uzdravení hned vzápětí, často je ale potřebné posílit se ve víře (opět vizualizovat zdravé místo …)

– léčba pomocí afirmací (vět víry) – životní motta, která se dají vyjádřit jednoduchými větami, jimž věříme, ať už si toho jsme vědomi nebo ne. Každé slovo má určitou energii a je jen na nás jaké slova používáme, zda pozitivní nebo negativní.

– léčba tichem – vnitřní ztišení, stav hlubokého klidu,vyznačujícího se zpomaleným tlukotem srdce, poklesem vstřebávaného kyslíku, snížením krevního tlaku a úbytkem stresových hormonů.

– léčba za pomoci kontemplace (rozjímání a pohroužení se do jednoty, ticho myšlenek)

– léčba modlitbou a meditací (soustředění těla, duše i ducha do jediného bodu, sjednocení s harmonií všeho vesmíru)

– léčba důvěrou (důvěra v život, jistota, že život to s námi myslí dobře – viz. karma)

– léčba požehnáním  (myšlenkovou energii): čemukoliv z upřímného srdce žehnáme (děkujeme za to), tomu je požehnáno ve stejném okamžiku, neboť moc požehnání začíná působit ihned – ať žehnáme z upřímného srdce čemukoliv, stává se to pro nás požehnáním. Žehnáme-li „nepříteli“, získáváme přítele.

– uzdravení smrtí – každá smrt je uzdravením, na vyšší úrovni nás dá opět celé „dohromady“, neporušené. Čím víc se dokážeme smířit se smrtí, tím pokojněji, déle a beze strachu můžeme žít. Měli bychom se naučit pohlížet na smrt jako na vyvrcholení života, jako na konec jednoho životního  období a počátek nového.

 

 

Zdroj:  K.Tepperwein Sebeléčba

Další příspěvky

Koncem týdne jedu do Valmezu, tak jsem připravovala tělové svíce.

Zdravím vás všechny , tak jsem si koupila časopis Spirit